Křesťanské slavení Vánoc

26. prosince 2012 v 14:44 | Angelin
Křesťané berou celé svátky jako druhý nejdůležitější svátek, hned po Velikonocích, a Vánoce slaví jakožto svátek narození Krista. Takto se Vánoce chápou i v původně křesťanských čekých zemích. Celé Vánoce se berou u křesťanů po celém světě jako počátek Ježíšova putování a rozšiřování evangelia, ale k celému vánočnímu času patří i advent a vánoční svátky.

Přípravu na samotné Vánoce představuje advent, období čtyř týdnů před Vánoci. První adventní neděle (připadající na neděli mezi 27.listopadem a 3. prosincem) označuje počátek církevního (resp. liturgického) roku.Čtyři adventní neděle bývají někdy označovány postupně jako železná,bronzová, stříbrná a zlatá, ovšem tato označení nemají s křesťanskou tradicí nic společného, mají čistě komerční význam, spojený s předvánočními nákupy dárků.

V průběhu adventu mají svátek někteří důležití svatí, např. sv. Ondřej (3.prosinec), sv. Barbora (4. prosinec), sv.Mikuláš a sv. Lucie (13. prosinec).
Tzv. Štědrý den ještě není součástí Vánoc, ale poslední den adventu, ve kterém vrcholí přípravy na Vánoce. Dříve byl tento den dnem nařízeného přísného postu, což někteří katolíci dodnes dodržují, byť již to církev nestanoví jako povinnost.

Odtud pochází i řada zvyklostí, jako jsou pověsti o zlatém prasátku, které měly zpříjemnit půst dětem, či postní složení štědrovečerní večeře, kterou se po západu Slunce (resp. objevení první hvězdy) začínají vánoční oslavy. Štědrovečerní večeře je produktem toho, že na jedné straně podle liturgických zvyklostí přísluší doba po západu slunce už následujícímu dni (po západu slunce je tedy již možno oslavovat zítřejší svátek), na druhé straně postní pravidla se mají dodržovat až do půlnoci.
Následující půlnoční mše je pak v podstatě pozůstatkem noční vigilie, která původně předcházela všem významným křesťanským svátkům.

Samotné vánoční svátky začínají dnem narození Páně 25. prosince (Boží hod vánoční, v občanském kalendáři označený jako "1. svátek vánoční"). 26.prosince se slaví svátek sv. Štěpána prvomučedníka, občanský "2. svátek vánoční".
6.ledna se slaví slavnost Zjevení Páně (též svátek Tří králů)) - podle tradice se toho dne přišli poklonit právě narozenému Ježíšovi do Betléma mudrci od východu a přinesli mu dary. Tradice později udělala z mudrců krále a stanovila jejich počet na tři. Neděli následující po slavnosti Zjevení Páně se slaví Křest Páně, kdy vánoční období v rámci církevníhoroku končí.

Křesťanská církevní tradice slavení Vánoc vykládá jako oslavu vtělení (inkarnace) Boha a jeho sestoupení mezi lid, čímž na sebe Bůh přebírá úděl člověka.

/zdroj: internet/

 


Aktuální články

Reklama