Když nastavuji zrcadlo...

2. ledna 2012 v 23:33 | Angelin
Ptala jsem se na podzim jedné hodné dívky, studentky, zřejmě velice inteligentní, která studuje a za nedlouho ji čeká doktorát z oboru jako je tuším biochemie, proč budím v mnohých lidech takovou agresi, dalo by se říci závist, nebo jednoduše agresi, pokud se nejedná přímo o to.

Podruhé v životě jsem dostala pravdivou odpověď. To, že je pravdivá, jsem si uvědomila až poté, co jsem si uvědomila, kdo mi ji řekl poprvé.

Odpověď té dívky byla: "Ty jsi velmi křehká, nejen uvnitř, ale i na pohled. Až bych řekla taková éterická víla, je z tebe znát, že jsi velmi hodná. Taková bílá vrána, to jim vadí. Místo aby se snažili, aby byli také tak dobří, nesnaží se a jen ti právě tohle závidí a také je to může provokovat k útokům na tebe. Protože ví, že nejsi jako oni, že nebudeš taky zlá. K té křehkosti ještě patří i krása - jsi velmi hezká a jde to také přímo z tvého nitra, není to nic strojeného, vidíš, nejsi ani nalíčená a jak jsi hezká. Je to něco, co oni nechápou, ale vidí, že to funguje a místo toho, aby se také snažili to pochopit, nedokáží nic jiného, než ti to všechno, včetně toho, jak jsi hodná, závidět, ubližovat ti a ponižovat tě.
Tím si dokazují, že jsou lepší, než ty.
A protože tě tak často ponižují, zřejmě si to právě u tebe potřebují hodně dokazovat. Jsi pro ně tedy ohrožení. Ohrožení v tom, že jsi mnohem lepší. Proto tě pomlouvají, závidí, schazují. Ale je to jejich škoda, ty jsi tak hodná, že kdyby oni nebyli nepřejícní, byla bys určitě miláčkem všech. Konec konců můžeme si myslet něco o jejich chytrosti, když si myslí, že tím, že tě poníží, se nad tebe vyšvihnou. To dělají jen ubožáci. Stane se jen to, že tě zraní, sebe zvýrazní, ale každý si o tom udělá takový obrázek, jaký je on sám. Takže netřeba se tím trápit. Ti hodní to poznají vždy velmi rychle a kvůli těm ostatním se netrap. Nestojí za to. Jednali by možná stejně, nebo podobně, jako reální agresoři. Škoda jen, že těch hodných je málo oproti špatným. Za to my ale nemůžeme. To spíš ti nahoře ve vládě, ti tuhle republiku vedou... ( = neslušná slovíčka ;-).
Nenech se klamat tím, že tě budou ponižovat muži. U nich je to projev buď toho, že sami nikdy nemohou mít někoho tak vyjímečného jako jsi ty, nebo projev žárlivosti, mohou v tom být klidně i pomluvy, kterým když věří, ztěží přiznají, že existují, nebo tě berou jako soupeře, protože z tebe cítí morální nadřazenost a to je provokuje. Možná někdo jen vycítil, že jsi z něčeho zraněná a tím oslabená, tak se zachovali jak hyeny. Také jsou totiž muži, kteří nenávidí ženy a není jich vyloženě minimálně. Z málokoho velká přízeň někoho, jako jsi ty, neudělá pyšného. Netrap se tím, my je všechny nezměníme, ať už je to žena, nebo muž - je jich "na tucty" :-)) Možná si někdo z nich časem připustí pravdu, nebo nebudou mít dál pravdu v lásce, ale netrap se tím."

Žasla jsem. Dlouho náš rozhovor netrval. Musela jsem ho ukončit, protože jsem si chtěla její slova zapsat. Ne sem, na blog, ale zapsat. Asi každá dívka, nebo mladá žena má svůj deníček :-), kam jinam...

A dnes jsem měla čas to napsat i sem. Podívá-li se sem některý z těch lidí, kteří mne zraňovali, ať tedy vidí.

A vzpoměla jsem si na člověka, který mi řekl pravdu poprvé. Byl to můj otec. Je to už celkem hodně let, co mi řekl prostou větu: "Nastavuješ jim zrcadlo, to jim vadí." Já vím, že táta nemyslel jen vzhled. Že myslel MNĚ. A ta dívka, či to byl anděl z nebe, mi tu větu více osvětlil. Já jí velice děkuji. Škoda, že je tak zaměstnaná studiem i brigádou, jistě by to byla výborná kamarádka.

* * *
 


Aktuální články

Reklama