Chovej se k druhým tak, jak chceš, aby se oni chovali k tobě. Pokud lidé kolem tebe setrvávají ve zlu, měl bys je mít stejně rád, ale nikdy jim nesmíš důvěřovat.

J.W.Goethe

9. května 2012 v 2:30 | Angelin

Je to tak, je to tak a tolik jsem ráda za to, co dnes již vím. A že něco někdy vycítím... Proč se jen někdy dobří lidé trápí kvůli jiným, kteří za to ale vůbec nestojí? A proč ti zlí se z toho "živí", proč ti zlí tím tak často někdy žijí? A krásný pocit ze srdce mají, že lepší a hodnotnější si připadají, když mohou někoho vyjímečného schazovat a jemu se vysmívat...
Ale tím jen vlastní ubohost a nízkost dokazují. Jen NE-lidskost a svou hanbu. Za to, za co by se slušný člověk styděl, tím oni si připadají vyjímeční, lepší, krásnější.... Nesmysl, v Božích očích naopak zlí a odporní.

Tak pro všechny křehké dobré duše radu mám: nikdy nemyslete, že druzí uvažují jako vy. Naopak, většina uvažuje mnohem brutálněji a sprostěji. A tudíž i za trápení nikdy tací nestojí, ačkoli vás budou ze zlomyslnosti a z touhy po výsměchu přesvědčovat různými oklikami, jak za to trápení a bolest stojí.
Nevěřte tomu klamu, osvoboďte se od iluzí, které vás právě ten, nebo ta, kvůli komu se nyní trápíte, naučili. Právě a jen proto, abyste se kvůli nim trápili a oni se tím mohli bavit, či si připadat žádaní.
Toť vše. The End.
P.S.: Já se vysmívám všem zlým a hloupým. Co to o mně tedy značí? Mrkající . A nezapomenout, že: Největší radostí je smát se těm, kteří se vysmívají lidské bolesti a vůbec všemu, co lidstvím a nějakými skutečnými hodnotami "zavání". Děkuji Ti, Bože, že patřím k té malé maličké menšině, která si nenechala vzít lidskost, svědomí a soucit.
 

Porážka nacismu - státní svátek

9. května 2012 v 2:17 | Angelin
Tak 8.5. - to je výročí českého státního svátku - oficiální porážky nacismu.
U památníků padlých květiny i věnce, den plný Slunce a jara. Tramvaje pomalu klidně jezdily, Vltava pokorně a něžně "zpívala", všechna příroda líbezně kvetla, voněla a zelenala se. Až s podivem je, že se kdysi odehrála taková zvěrstva.
Jen v očích stařečků a babiček je vidět hrdost, bolest, radost i smutek...
Položili mnozí život za to, abychom tu mohli šťastně v míru žít. A lidé? Tento překrásný dar zahodí a dále budují zlo, co to jen dá. Ne všichni, ale mnozí ano. A přitom, tolik lidí pro mně, pro vás, pro nás, zemřelo.... Nádherná, ale neskutečně smutná oběť, pokud většina lidí si není toho vědoma.






Všem lidem, kteří položili svůj život za to, abychom my tady mohli žít a milovat bude vždy patřit můj velký dík.
A za všechny umučené, zabité, zničené a zmařené lidské životy bude vždy v mém srdci jedna hořká žalostná slza.

Další články

Kam dál